prolog: odpust mi (můj milý živote) že tebou pohrdám vždyť ublížil jsem víc já tobě než ty´s kdy mohl nám
někdy je všechno jinak
a tak jen mlčky uhýbám
když spatřuji
jak bere
a dává
a bere
a jindy se usmívám
nad všemi těmi možnostmi
když přichází
a odchází
(a přichází)
Ale dnes jsem se ještě probudil.